Máme tady další informativní okénko ze zdravotní oblasti, tentokrát o první pomoci na cestách. Jak všichni dobře víte, nic nepodceňujeme, neboť nás v minulosti už mnohokrát skolila nějaká nemoc a víme, že jsme pak nebyly schopny nejen cestovat, ale v podstatě se vůbec pohnout. Všechny naše myšlenky se točily kolem uzdravení.
Určitě zvažte před odjezdem očkování dle destinace kam míříte. Cestovatelské trio je základ! Břišní tyfus + žloutenka + žlutá zimnice. Doporučujeme ale také očkování proti vzteklině a horečce Dengue!
Také si zařiďte kvalitní cestovní pojištění, ať se následně neproklínáte. Náš kamarád se kvůli dvěma zubům zadlužil v USA na pár let dopředu.
Spoustu informací zkrátka před odletem nenastudujete, nezapamatujete si je, to je zcela pochopitelné. Paní doktorka Jakubalová z očkovacího centra Avenier zpracovala do krásných kartiček přehled první pomoci (sekundární prevence), jak postupovat krok za krokem. Nahrajeme vám je sem na web i s našimi postřehy. Stáhněte si je do mobilu a když se něco pose**, stačí mrknout, přečíst a začít situaci správně řešit. Může vám to ušetřit spoustu času, trápení a hlavně důsledků.
Stravování
Jezte kvalitní potraviny, dodržujte pravidlo OOO – oloupat, omýt, ohřát. Nejlevnější jídlo neznamená nejlepší a po delší době levného stravování ve stáncích na ulici už se to může zdravotně projevit. Také si dejte pozor na vodu! Ne všude je voda pitná. Mimo EU vlastně téměř nikde. Filtrujte, nebo kupujte balenou.
My sebou vždy vozíme černé uhlí, ale většinou je lepší si přímo v dané zemi pořídit místní léky na průjem. Pokud tedy pocítíte, že se váš stav nezlepšuje – určitě na nic nečekejte. Pár pilulek vás může zachránit. Podle seniorů, kteří chodí na naše přednášky do knihoven, tak je dobrý občas tělo protáhnout nějakou desinfekcí, tzn. slivovice :D) můžete tedy zvážit i takovou prevenci. V Mexiku místní ze stejného důvodu užívají každý den panáka Tequily. Třeba na tom něco bude!
Pokousání zvířetem
Nic hezkého. Bohužel toulavých psů a dalších zvířátek je všude spousta. Mnohdy jsou klidní a nevšímaví, ale občas je to přesný opak. Tohle téma se navíc netýká jen psů, ale také třeba koček, mývalů, lišek, opic.. My krmily na cestách spoustu toulavých psů, ale dodržovaly jsme základní pravidlo, a to – položit jídlo na zem (ideálně do nějaké mističky) a odejít o kus dál. Rozhodně nekrmit psa z ruky! A co se týče mazlení různých zvířátek – je to hezký, ale pořád jsou to divoká zvířata, na to je třeba myslet!
Výšková nemoc
Pro někoho pojem, pro nás minulý rok realita! Nevěřili byste jak může výškovka člověka skolit. Peru jsme ještě poměrně zvládaly, ale Bolívie nás vyřídila úplně. 5,000 m.n.m. je prostě výška. Obzvlášť pro Čecha :).
My si pořídily listy koka, která nám pomáhaly s bolestí hlavy, dodaly dostatek energie a snížily pocit hladu. Na bolest hlavy nám pomáhal také obyčejný Ibalgin, ale přeci jen jíst ho denně nechcete. Koupily jsme si tzv. Agua de Florida, vodu která vám krásně roztáhne plíce.
Popálení medúzou
Tady můžeme psát fakt dlouho, jelikož s medúzami máme naneštěstí mnoho zkušeností. Řekneme vám, žralok je vlastně to nejhezčí co můžete v moři potkat! Medúzy nejdou mnohdy ani vidět, ale popálení bolí jak sviňa :D).
Vždy je nutné dostat zbytky medúzy z vaší kůže, nás jednou omotalo její chapadýlko kolem celých zad. Sundávat téměř 1m z těla pryč byl zážitek. Dobře poslouží obyčejná platební karta, kterou kousky seškrábnete. Tu většinou u sebe máte! Pokud víte, že se pohybujete v oblasti medúz, tak si odlejte do maličké lahvičky (třeba cestovních 100 ml) ocet. Pokud je na pláži plavčík, ptejte se ho – často má ocet u sebe pro takové případy!
Úpal, úžeh
Náš hororový zážitek minulého roku. Hodiny strávené na motorce s přilbou na hlavě, 40 stupňů, žádný stín, termální voda všude kolem, která nezchladí. Večer se to velice rychle projevilo. 2 týdny jsme nebyly vůbec schopny fungovat. Nejedly jsme (to pozitivní je, že nám to pěkně stáhlo dolů rozpočet a po dietní stránce nám půst taky prospěl :D), 90 % dne jsme spaly, provázely nás silné teploty, horečky které se střídaly se zimnicí. No zkrátka krása! Na Nikaraguu budeme dlouho vzpomínat!
Co jsme ovšem neudělaly vůbec dobře bylo pití ledových vod, které jsme si myslely, že nás zchladí. Žaludku to opravdu neprospělo. Od té doby se snažíme dodržovat pravidlo – kšiltovka na hlavě, nevycházet v horkých dnech mezi 11 – 16 hodinou a dostatečně pít.
Jet lag
S tímto bojuje téměř každý kdo letí do jiného časového pásma. My máme osvědčený postup, že si vždy spočítáme jak dlouho a kdy můžeme během cesty spát, abychom po příletu do dané destinace byly schopny večer zase ulehnout a usnout. Nejhorší je celý den cestovat a spát, doletět na místo a jít zase spát. Jasně že už se vám chtít vůbec nebude když už jste celý den spali v letadle. Mnohdy je lepší třeba 8 hodin v letadle vydržet a naladit se až na místní režim. Nicméně se udává, že na každou 1 hodinu časového rozdílu potřebujete 1 den aklimatizace!
Kinetóza
No jo, hnus. Cestování po serpentinách neskutečnou rychlostí. To kde komu nesedí. Nám většinou také ne. Po hodinách strávených v autobuse jsme si docela zvykly, ale i tak nás to občas přepadne.
Dnes už můžete koupit akupresurní náramky, které by vám měly ulevit. Klasickými žvýkačkami také nic nezkazíte, hlavně že budete myslet na něco jiného – s tím souvisí i poslech hudby. Co jinak doporučit? Kinedril, anebo pytlík sebou. Během cest v Peru, Bolívii a Kostarice jsme viděly tolik lidí blinkajících do pytlíků (ne děti!), že už nám to přijde jako rutina.
Pro novinky, zajímavosti a další články…
Deny & Carol 
Napsat komentář