Existují města, která obdivujete. A pak jsou města, na která jen zíráte a snažíte se pochopit, jak je možné, že tohle vůbec stojí. Setenil de las Bodegas patří do té druhé kategorie. Bílé domky nacpané pod obří balvany, ulice, kde je víc skály než nebe, a tapas bary, kde vám nad hlavou visí kámen vážící několik tun. Vítejte na místě, kde architektura dostala hodně volnou ruku…
Setenil de las Bodegas se nachází v Andalusii, zhruba 15 kilometrů od Rondy. Leží v úzkém údolí, které po tisíce let vyhloubila řeka Río Trejo. Právě ona je zodpovědná za ty gigantické skalní převisy, které dnes slouží jako střechy domů. Městečko má necelé 3 000 obyvatel, ale jeho popularita je mnohem větší než jeho velikost. A není se čemu divit – podobné místo na světě jen tak nenajdete. Setenil má bohatou historii sahající až do římských dob, ale největší rozvoj zažil během maurské éry. Název „de las Bodegas“ pochází z doby, kdy se tu vyrábělo víno a fungovaly zde vinné sklepy. Dnes tady místo sudů najdete tapas bary. Což je vlastně přirozený vývoj.
Setenil není město, kde se skála bourala. Je to město, kde se skála respektovala. Místní ji využili jako součást staveb – přirozenou izolaci, ochranu i stín. Díky tomu mají příjemnou teplotu v létě i zimě, ochranu před větrem a sluncem a ještě je to unikátní architektura bez zásahu do krajiny. A ano – i když to tak nevypadá, domy jsou bezpečné. Skály jsou stabilní a obydlené už stovky let.
Nejslavnější ulice Setenilu je Calle Cuevas del Sol. Název mluví za vše – slunce, světlá fasáda a otevřený prostor. Najdete tu restaurace a bary, obchůdky se suvenýry a hlavně terasy přímo pod skálou. Je to ideální místo na oběd, kávu nebo jen tak posedět a pozorovat lidi, kteří se tváří přesně tak zmateně, jako jste se tvářili vy sami při prvním pohledu. Jen o pár metrů dál je Calle Cuevas de la Sombra – úplný opak. Tady skála zakrývá většinu ulice, světla je minimum a atmosféra je dramatická. Je to fotogenické, trochu klaustrofobické a hlavně jedinečné. Pokud hledáte „wow efekt“, tady ho najdete.
Pokud se vydáte do kopce, dostanete se ke zbytkům maurského hradu a hlavně vyhlídkám na celé město. Hodně krásná je Mirador del Carmen odkud vidíte právě hrad i údolí. Je to klidnější část, bez davů. Výšlap není dlouhý, ale je strmý. Odměnou vám bude pohled na bílé domy doslova nalepené na skále.
Setenil není gurmánská metropole, ale jíst tady chcete. Místní kuchyně je jednoduchá, poctivá a ideální k vínu. Ochutnejte chorizo, queso payoyo (místní kozí sýr) nebo jamón ibérico. Sedět pod skálou, jíst a poslouchat šum lidí kolem je zážitek, který se těžko popisuje – musíte ho zažít.
Parkování je zde poměrně komplikované, do spousty ulic máte jako ne-residenti vjezd zakázán. Doporučujeme auto zaparkovat před městem zdarma, třeba v ulici Calle Jaboneria a máte to kousek na vyhlídky.
Setenil není jen „hezké místo na fotku“. Je to živé město, které dokázalo využít přírodu místo toho, aby s ní bojovalo. Je zvláštní. Je fotogenické. Je trochu absurdní. A přesně proto funguje. Pokud vás fascinuje, jak dokáže člověk žít v souladu se skalou nad hlavou, Setenil de las Bodegas vás nadchne. A pokud ne… stejně si ho budete fotit pořád dokola.

Napsat komentář