Poslední týdny jsme byly na sociálních sítích dost neaktivní. Učily jsme se na absolutoria. Den co den. Poslední týdny i 14 hodin denně. Kromě učení jsme jen vařily, jedly a chodily běhat. Absolutoria máme úspěšně za sebou, takže se pokusíme vrátit do „normal“ režimu. I když v posledních měsících normal skoro nic není, že..🙄
Tento článek jsme se rozhodly napsat jako poděkování našim úžasným spolužačkám za společně strávené 3 roky, které utekly jako voda. Stálo to za to! A užily jsme si to!
Průběžně jsme si (asi každých 30 minut) sdělovaly dojmy z učení, našich obav z absolutoria, přesvědčovaly se, že tam opravdu máme jít a alespoň to zkusit 😂. Byly jsme vlastně taková parta zoufalců. Jedné stávkovalo celé tělo, druhá do sebe lila hektolitry kávy, třetí sázela rostliny aby zapomněla na tu hrůzu co ji čeká a další celé dny vařila. Všechny jsme brečely a proklínaly se, jestli nám to vůbec stojí za to?! 🤓
Držely jsme spolu až do samého konce ❤️ a držíme spolu pořád dál, podporujeme se a hlavně se postupem času z obyčejných spolužaček staly skvělé kamarádky. Ti druzí ❤️ napořád.
Deny & Carol 