Velikonoce nejsou jen pomlázka, vajíčka a obligátní „hlavně ať to moc nebolí“. Jsou to svátky jara, návratu života a tradic, které se u nás drží překvapivě pevně. A když se spojí s prostředím, kde dávají dokonalý smysl, vznikne zážitek, který není jen „na koukání“. Třeba Velikonoce ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm – perfektní akce!
Co vlastně slavíme? A kdy?!
Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanské svátky v roce – připomínají ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jenže… to je jen jedna část příběhu. Ta druhá je mnohem starší. Velikonoce totiž stojí na základech pohanských oslav jara. Konce zimy. Nového života. A to je přesně důvod, proč se v nich míchá křeťanská symbolika, lidové zvyky a taky.. Udělejme si radost, protože konečně není zima! Výsledek? Svátky, které dávají smysl i lidem, co do kostela chodí maximálně na vánoční mši.
Proč si tolik lidí nepamatuje, kdy se slaví Velikonoce? Protože nemají pevné datum. Každý rok jsou jindy, což je taková tradiční česká disciplína: „Kdy to vlastně letos vychází?“ Řídí se totiž podle měsíce – slaví se první neděli po prvním jarním úplňku.
Začíná se Velkým pátkem, vrcholí Velikonočním pondělím a předchází jim Pašijový týden (ano, ten s modrým, zeleným a bílým dnem – kdo si to pamatuje bez googlení, má náš obdiv). U nás ve městě byl letošní rok barevně nasvícený kostel. Krása. Pokud jste na data marní, tak vás zachrání kalendář. Naštěstí to někdo hlídá za nás a krásně nám to v něm vyznačí.
Velikonoční zvyky a tradice
Každý region to má trochu jinak, ale základ zůstává podobný. A někde – třeba právě na Valašsku – se tradice drží fakt poctivě. Ceníme!
Pomlázka, symbol mládí, vitality a… no dobře, taky trochu výmluva, proč běhat s proutkem. Na Valašsku se pomlázce říká tatar a neplete se jen tak „nějak“. Má svůj styl, pravidla a ideálně i publikum, které to ocení.
Malování vajíček je disciplína sama o sobě. Od jednoduchých verzí až po malé umělecké dílo, které radši ani nechcete sníst. Na jarmarku jsme viděly plno krásných stánků nejen s kraslicemi, ale i zdobenými dřevěnými vejci.
Vynášení Mařeny je symbolické rozloučení se zimou. Figurína se odnese pryč (a často skončí ve vodě), aby konečně přišlo jaro.
Na Zelený čtvrtek „odlétají zvony do Říma“, takže je nahrazují děti s řehtačkami. Ano, je to hlučné. Ano, je to záměr.
Velikonoce jsou překvapivě dost o jídle. A my si nestěžujeme. Typicky velikonoční beránek, mazanec, nádivka, vejce na všechny způsoby.. A na Valašsku klidně i něco vydatnějšího. Oujee kyselica, klobásky a bramboráky nás nezklamaly ani tentokrát.
Realita? Každý slaví po svém. Někdo jede klasiku – koledníci, vajíčka a panáček „na zahřátí“. Někdo jde raději na výlet, užije si klidné svátky bez práce (taky jsou pro vás Velikonoce záminkou umývat okna..?). No a někteří Velikonoce úplně ignorují.
A pak je tu další varianta – a ta nás baví nejvíc: zažít Velikonoce tam, kde dávají smysl.
Velikonoce na Valašsku: když to není jen dekorace
Jedním z míst, kde Velikonoce opravdu ožívají, je Valašské muzeum v přírodě. Akce patří k největším na Valašsku a přitahuje každý rok tisíce návštěvníků. No a my se nedivíme. Probíhá od soboty do pondělí a celý areál Dřevěného městečka se promění v živou ukázku jara. Velikonoce ve skanzenu jsou velmi interaktivní.
Užily jsme si obrovský velikonoční jarmark se spoustou stánků. Primárně rukodělnými výrobky, krása pohledět. Součástí jsou samozřejmě i ukázky tradičních řemesel. Vice než stovka řemeslníků předvádí svou práci od zdobení kraslic, po práci se slámou nebo dřevem. Můžete si to zkusit taky:).
Naučíte se uplést tatar tak, aby nevypadal jako zoufalý pokus. Folklorní soubory předvádějí velikonoční tradice, tančí se, zpívá se.. A jí se!
Každý den má trochu jiný vibe:
- Bílá sobota – jarmark a řemesla
- Hod Boží velikonoční – tradice a folklor
- Velikonoční pondělí – šmigrust (den D!)
Prostředí dělá polovinu zážitku. Dřevěné chalupy, vůně jídla, hudba, lidé v krojích… a do toho jaro, které se fakt snaží. Není to festival. Není to přehlídka. Je to něco mezi výletem, návratem v čase a hlavně velmi dobře stráveným dnem.
Velikonoce ve skanzenu fungují překvapivě univerzálně. Děti mají k dispozici dílničky a pohyb, dospělí jídlo, atmosféru a folklor a prarodiče „jo, takhle to bývalo“.
Takže… stojí to za to?
Krátká odpověď: jo.
Dlouhá odpověď: Jestli chcete Velikonoce jen „odbýt“, zůstaňte doma. Jestli je chcete zažít, pochopit a ještě se u toho dobře najíst, Rožnov je sázka na jistotu.

Napsat komentář