Když jsme poprvé spatřily to nekonečné moře oranžových skalních jehel, oběma nám spadla brada. Bryce Canyon není obyčejný kaňon – je to gigantický amfiteátr plný bizarních přírodních věží, které vypadají jako zkamenělá armáda. A když k tomu připočtete divokou jízdu po scénických silnicích a městečko Kanab, které dýchá atmosférou starých westernů.
Bryce Canyon NP
Bryce Canyon nás okamžitě dostal. Věděli jste, že to technicky vůbec není canyon, protože ho nevyhloubila řeka? Je to hrana náhorní plošiny Paunsaugunt, kde mráz a voda po tisíciletí ohlodávaly skálu, až vytvořily největší koncentraci takzvaných hoodoos (skalních jehel) na světě. Park leží v obrovské nadmořské výšce – u okraje canyonu se pohybujete mezi 2 400 až 2 700 metry nad mořem, takže jsme se hned při prvním kopečku trochu zadýchaly (a ráno tu byla pěkná kosa!). Po parku se dá jezdit autem, nebo můžete zvolit shuttle. Parkoviště bývají často plná. My jsme se svezly shuttlem mezi jednotlivými treky.
Queen’s Garden trail je absolutní královna všech zdejších tras. Začaly jsme na Sunrise Point a sešly dolů do magického světa pod okrajem canyonu. Sešly jsme jako fakt hluboko, až úplně dolů. Cesta vás vede kolem skalního útvaru, který opravdu věrně připomíná sochu britské královny Viktorie dohlížející na své zahrady. Pak jsme se napojily na Navajo Loop. Nahoru na Sunset Point jsme to pak vyšlapaly sérií ikonických, super fotogenických serpentin.
4,6 km (okruh) – převýšení 183 metrů – cca 120 minut času
Po treku jsme popojely na ty nejvíc dechberoucí vyhlídky. Inspiration Point svému jménu opravdu nelže. Stojíte na třech patrech dřevěných teras a pod vámi se mačká ta nejhustší stěna skalních jehel v celém parku. Vypadá to jako zkamenělý dav lidí nebo obří gotická katedrála z oranžového písku.
Hned další zastávkou byl Bryce Point. Tohle místo nás dostalo svou šířkou – vidíte odtud celý amfiteátr jako na dlani. Navíc je to slavné místo z domorodých legend kmene Paiute. Ti věřili, že hoodoos jsou vlastně zlí lidé, které bájný Kojot za trest proměnil v kámen.
Když už jsme měly hlavní amfiteátr prochozený, vzaly jsme auto a projely si zbývajících 29 kilometrů scénické cesty až na nejjižnější bod parku. Tady už shuttle nejezdí, takže auto přišlo vhod.
Farview Point: Vyhlídka, kde vidíte tak neuvěřitelně daleko (až k hranicím Arizony), že si uvědomíte, jak je ten americký západ obrovský.
Natural Bridge: Tohle nás bavilo moc! Obří, 26 metrů široký přírodní oblouk z temně rudého kamene, pod kterým roste zelený les. Dokonalý kontrast.
Aqua Canyon: Místo, kde skály hrají všemi odstíny růžové a žluté a z hloubky kaňonu ční osamocené věže jako strážci.
Rainbow Point & Yovimpa Point: Nejvyšší body parku (přes 2 700 m). Tady končí silnice. Rainbow Point vám ukáže celý kaňon z boku a Yovimpa zase odhalí obří geologické schody zvané Grand Staircase. Vzduch tu voní po borovicích a je tu božský klid.
Paria View: Vyhlídka otočená na západ. Na rozdíl od ostatních míst je skvělá na pozdní odpoledne, protože slunce osvětluje hrady z druhé strany a vytváří neskutečné stíny.
Lower Calf Creek Falls: Oáza s vodopádem v poušti
Pokud budete chtít úplně jiný trek, tak se nabízí Lower Calf Creek Falls. Jdete hlubokým, suchým kaňonem podél potoka, kolem vás rostou rákosí a stromy, a na konci cesty na vás vykoukne 38 metrů vysoký, slzou stékající vodopád padající do smaragdové tůně. Cestou pozorně sledujte skály na druhé straně kaňonu – s trochou snahy na nich uvidíte obří piktogramy tří postav, které tu před stovkami let namalovali domorodí obyvatelé z kultury Fremont.
- Vzdálenost: 9,6 km (tam i zpět)
- Převýšení: cca 60 metrů (skoro rovina, ale jdete v hlubokém písku, což dává nohám zabrat!)
- Čas: zhruba 3 hodiny
US-89: Krásná Scenic drive?
Když jsme přejížděly směrem na jih k městečku Kanab, projížděly jsme oblastí Red Canyon. Silnice Route 12 tu prochází přímo skrz dvě vysekané skalní brány Red Canyon Arches. Vypadá to naprosto fantasticky, jako byste vjížděly do pohádky.
Jakmile jsme se ale napojily na hlavní silnici US-89 směr Kanab, čekal nás trochu smutný pohled. Tahle silnice je sice nádherná, ale je nechvalně proslulá obrovským množstvím divoké zvěře, hlavně jelenů a srnek (mule deer). Bohužel jsme podél krajnice viděly hned několik sražených zvířat. Jakmile padne šero, musíte jet extrémně opatrně a mít oči na stopkách.
Kanab: Městečko s vůní Hollywoodu
Naší základnou pro další dny se stal Kanab. Ubytovaly jsme se v Quail Park Lodge a hned po příjezdu jsme si vrněly blahem. Je to stylově zrenovovaný retro motel z 60. let, který si ale zachoval to nejlepší – parádní vintage atmosféru a čisté, moderní pokoje. Retro lednice a mikrovlnka jaký chcete doma! Navíc tady mají bazén a to se v červnu cenní. Stejně tak obří zásoba ledu, který je volně k odběru. Deny ocenila nejvíc kávovar s různými druhy kapslí a samozřejmě parkování hned u pokoje!
Na večeři doporučujeme jednoznačně restauraci Sego Restaurant naproti hotelu. Jestli si chcete dopřát gastro zážitek, jděte tam. Šéfkuchař Shon tu vaří takzvanou „novou americkou kuchyni“ formou menších sdílených talířků (tapas styl). Daly jsme si asijské jídlo, grilovaný sýr, cheesecake a banánový koláč. Žádný levný fastfood, ale chuťový orgasmus! Porce dost velké, ceny velmi dobré a k tomu krásný zážitek!
Kanab sám o sobě stojí za prozkoumání. Přezdívá se mu „Little Hollywood“, protože se v jeho okolí od 20. let minulého století natáčely stovky westernů, filmů a seriálů (včetně Planety opic nebo Diligence s Johnem Waynem). Nenechaly jsme si ujít Little Hollywood Movie Museum, což je skvělé, trochu bizarní muzeum pod širým nebem, kde se procházíte mezi skutečnými starými filmovými kulisami, které sem filmaři po natáčení prostě odhodili. Hned potom jsme skočily do Kanab Heritage House Museum – nádherně zrekonstruovaného historického domu z roku 1894. Byl to vůbec první cihlový dům v celé oblasti a průvodkyně nám s nadšením vyprávěla o drsném životě pionýrů, polygamií vonících mormonských rodinách a o tom, jak Kanab v roce 1912 jako první město v USA zvolil kompletně celou městskou radu složenou jen z žen! Fandíme!
Skvosty v okolí
White Pocket je skupina neuvěřitelně zkroucených, bílo-šedých a oranžových skal, kam se dostanete jen autem s pohonem 4×4 a vysokým podvozkem, protože se jede hodiny hlubokým pískem, nebo si musíte najmout místního průvodce.
The Wave (Vlna): Slavný skalní útvar, který vypadá jako dokonalá zkamenělá vlna. Denně sem pustí jen přísně omezený počet lidí a lístky se losují v online loterii měsíce dopředu (případně v denní loterii přímo na místě přes aplikaci). My jsme to štěstí neměly, ale aspoň máme důvod se sem někdy vrátit.
Wire Pass: „Antilopí Canyon“ skoro zadarmo. Jde se bez průvodce, takže máte volnost. Během dešťů pozor, hrozí tady povodně. Ze stejného bodu se vychází i na The Wave.
Page: město uprostřed pouště, které skrývá přírodní divy 🇺🇸
Na první pohled působí Page jako nenápadné pouštní město na severu Arizony. Ve skutečnosti jde ale o jedno z nejlepších výchozích míst pro objevování amerického jihozápadu. Právě odsud se vyráží do Antelope Canyon, Horseshoe Bend, Monument Valley, The Wave nebo k obrovskému Lake Powell. A i když samotné město není nijak velké, má zvláštní roadtripovou…

Napsat komentář